ZÁŘÍ V MŠ
Začátek školního roku začal zvesela. Přivítali jsme se s novými Myšičkami, Kočičkami i Sovičkami, hráli jsme seznamovací hry a seznamovali jsme s prostory MŠ i kolektivem.
V dalších týdnech se Myšičky učily, jaká je jejich značka, jak se jmenují ostatní kamarádi a jaká máme pravidla (Srdíčkové – všichni jsme kamarádi, Hračkové – každá hračka má svůj domeček, Pusinkové – s kamarády mluvíme hezky, Želvičkové – ve školce chodíme pomalu,..). Následně jsme se seznámili s tématem PODZIM, kde jsme si říkali, co k podzimu patří, jaké je počasí, naučili jsme se básničku s pohybem a tvořili jsme ježečka.
V září se Kočičky seznámily s novými kamarády, především ze třídy Myšiček, do naší třídy nastoupil pouze jeden nový kamarád. Společně jsme se naučili nové básničky, zdramatizovali jsme pohádku "O veliké řepě". Poznávali jsme různé druhy ovoce a zeleniny, které jsme i ochutnali a byli nám inspirací pro výtvarnou a pracovní činnost. Poslední zářijový týden jsme přivítali nové roční období a vyrazili pozorovat podzimní přírodu.
Sovičky - Ovoce a Zelenina - poznáváme, ochutnáváme , tvoříme a pečeme. Skřítek Podzimníček - práce dětí. Pohádka o Veliké řepě.
V Říjnu se budeme těšit na společně strávené chvíle s rodiči, divadélka pro děti či ukázku dravců 😊
Těžká jízda
První tři středy v září se pátá třída zúčastnila dopravní výchovy v Chrudimi. Den vždy začínal tím, že jsme se dopravili do Hlinska na vlakové nádraží, odkud jsme pokračovali vlakem do Chrudimi. Ve vlaku bylo celkem plno, ale vždy jsme si pohodlně sedli. Ve vlaku jsme potkali mnoho lidí, kteří si s námi povídali. Díky povídání nám čas strávený ve vlaku rychle utíkal. Na dopravní hřiště jsme šli pěšky. Po příchodu jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna skupina šla vždy do učebny, kde opakovala testy a dopravní značky. Druhá skupina nasedla na kola a cvičila jízdy. Na dopravním hřišti jsme se setkali s kruhovým objezdem, se semafory, s přechody pro chodce a s různými značkami, podle kterých jsme se museli řídit. Poslední středa na dopravním hřišti byla náročná. Čekaly nás testy a jízdy. Pokud to zvládneme, dostaneme průkaz cyklisty. Nejdříve jsem šla dělat jízdu. Byla jsem ve stresu. Museli jsme půl hodiny jezdit. Během jízdy nás kontrolovali páni, kteří mají dopravní hřiště na starosti. Nakonec jsem to zvládla a šla jsem do učebny na testy. To jsem se bála ještě víc. Když jsme testy dopsali, vyměnili jsme si je ve dvojici a paní nám diktovala výsledky. Zjistila jsem, že mám všechno dobře. Začala jsem se radovat. Konečně jsem měla všechno za sebou. Po testech a jízdách následovala volná zábava. Vypůjčili jsme si šlapadla a jezdili jsme po celém dopravním hřišti. Po chvíli pán zapískal konec volné zábavy. Přišly výsledky! Každý z nás měl na sobě startovní číslo, podle kterých nás vyvolávali. Nejdříve řekli ty nejlepší výsledky. Zazněla čísla: 6, 9, 8 … Já jsem měla číslo 8 a měla jsem nula chyb. Byla jsem nadšená. Získala jsem průkaz cyklisty. Tímto bych chtěla poděkovat paní učitelce a paní asistence za skvělé zážitky.
Za 5. třídu Zorka Laštůvková
Malá scéna
V úterý 17. září vyrazila třída páťáků do Pardubic. Cílem cesty bylo divadelní představení O dvanácti měsíčkách. Zpracování pohádky bylo úplně jiné, než ho známe. Do pohádky přidali herci roli trpaslíků, kočičky a zajíčka. Kočička a zajíček nás prováděli pohádkou. I přesto, že byla pohádka krátká, byla krásná a moc se nám všem líbila. Po divadelním představení dostala paní učitelka nápad, že nás vezme do „Mekáče“. Všichni jsme zakřičeli: „Jupíííí!“ Hezky jsme se najedli a jeli jsme zpět domů. Děkujeme paní učitelce a paní asistentce za krásný výlet.
Za 5. třídu Adéla Nováková
Ve dne 26.9. nás navštívila zástupkyně Policie ČR s preventivními programy pro žáky.
- pro žáky 3. a 4. třídy - DOPRAVNÍ VÝCHOVA
- pro 5., 6. a 7. třídu - NÁVYKOVÉ LÁTKY
- pro 8. a 9. třídu - KYBERŠIKANA
Pokračovat se bude 2.10. programem
- PRÁVNÍ POVĚDOMÍ pro 8.a 9. třídu
- VLASTNÍ BEZPEČÍ pro předškoláky a 1. třídu
17.9.2024 jsme navštívili divadelní představení Dvanáct měsíčků.
Představení se odehrálo v Pardubicích na malé scéně a sehráli ho mladí herci, kterým nebylo více než 15 let.
Těm patří patří velká poklona za jejich výkon.
V úterý 24.9.2024 se žáci 3.a 4. třídy spolu s paní učitelkou Lazarovou a Svobodovou vydali na akci s názvem Poznej Hlinecko.
Navštívili hlineckou galerii a knihovnu. V galerii shlédli výstavu s názvem Věda očima vědců a malých umělců. Mezi díly našli i díla našich žáků.
Poté žáci strávili příjemné chvíle v dětském oddělení hlinecké knihovny.
Katrin Svobodová
Šestá třída ve vesmíru
Ve středu 18. 9. se šestá třída vydala do vesmíru. Všichni se ráno sešli v Hlinsku a nastoupili do vlaku. Cesta vlakem trvala asi hodinku. Někdo spal, někdo hrál hry na mobilu, jiní si povídali. Když přijeli do Pardubic, protáhli se a šli k Automatickým mlýnům, kde je nejdříve čekala svačina. Po svačině šli dovnitř do Sféry. První akce se týkala přírodovědy. Zkoumali, zda listy dýchají. Ano, dýchají. Dále rozdrtili listy a k nim přidali dezinfekci. Chvíli počkali. Následně viděli spoustu barev, které listy obsahují. Druhá akce se týkala virtuální reality. Na oči dostali brýle, které používají například sportovci, hasiči a policisté, když trénují. Šesťáci tyto brýle použili k hraní her. Programovali své světy. Byli nadšení. Povídali si o fungování virtuální reality. Při cestě zpět je čekalo nemilé překvapení. Jejich vlakový spoj byl zrušen. Šesťáci v čele s paní učitelkou si ale poradili a spokojeně se vrátili domů. Byl to krásný výlet.
Za šestou třídu Vendula Karlíková
S čerty (šesťáky) nejsou žerty
Ve čtvrtek 12. září se šestá třída vydala do Východočeského divadla v Pardubicích. Šesťáci navštívili představení S čerty nejsou žerty. Nejprve jeli z Kameniček autobusem do Hlinska na vlak. Když přijeli do Pardubic, museli vytáhnout deštníky, protože začalo hodně pršet. Když šesťáci zasedli do hlediště, začala hrát hudba a Lucifer (Ladislav Špiner) se objevil na jevišti. Divadelní ztvárnění známé české pohádky bylo skvělé a realistické. Šesťáci si představení moc užili. Cestou zpět museli opět vytáhnout deštníky, protože déšť nechtěl ustát. Doma rodičům s nadšením vyprávěli, jak si návštěvu divadla moc užili.
Za šestou třídu Adéla Nováková
V únoru se žáci 5.- 9. třídy zapojili do internetové soutěže Lidice pro 21. století.
V soutěži o nejaktivnější školu jsme se mezi 123 přihlášenými školami z České republiky, Slovenska a Polská umístili na 5. místě.
23.4. 2024 se 17 zájemců ze 7. - 9. třídy zúčastnilo běžecké soutěže - Memoriál Josefa Štulíka.
Trasa vedla z Ležáků do Včelákova, kudy chodily do školy ležácké děti, zavražděné v 1942 v Chelmu.
Mezi 350 účastníky si ve svých kategoriích nejlépe vedli Z. Pražák - 6. místo a O. Černý - 8. místo
Mgr. Jana Dostálová
Noc s Andersenem
12. 4. žáci 5. třídy přespávali ve škole.
Sešli jsme se v 15:55 před školou. Hned jsme běželi do třídy zabrat ta nejlepší místa na spaní. “Já spím pod stolem!” zakřičel Damián. “A já na koberci!” poznamenala Áďa. “Já taky!” řekla Vendy. Když jsme se ubytovali, přišla paní učitelka a řekla: “Jdeme sbírat odpadky, vezměte si rukavice.” “Jó, hurá, jupí!” Všichni jsme se moc těšili.
Při sběru jsme soutěžili, kdo nasbírá nejvíc odpadků. Tipněte si, kdo jich měl nejvíc. Byl to Damián s Vojtěchem. Nasbírali dva plné pytle. A zbytek třídy nasbíral další tři pytle. Moc jsme si to užili. Roztřídili jsme odpad a vrátili se na školní zahradu.
Na školní zahradě jsme hráli hru “zrcadla”. Je to jednoduché: jeden předvádí a druhý opakuje. “Nezapomeňte, že zrcadlo odráží zrcadlově,” řekla paní učitelka. Všichni jsme se moc pobavili. Když jsme dohráli, byl pro nás připravený běhací diktát. Přepisovali jsme text o Andersenovi. Když jsme měli všichni hotovo, tak jsme dostali do rukou buzolu. Hledali jsme nápovědu ke křížovce. “Jsem moc ráda, že jsem si to mohla zopakovat,” řekla Amča.
Najednou zaslechneme povědomý zvuk: “Haf, haf, vrr, haf…” “To je pes,” vykřikla Róza. “Teď vám předvedeme ukázky z výcviku psa.” “Jó!” “”Schováme se a pes nás najde, tomu se říká vyštěkávání,” řekla paní učitelka. “Pojď, Ondro, rychle se schováme.” Když se schovali, panička zakřičela: “Hledej.” A pes se rozběhl. Byla to úžasná podívaná. Když je našel, začal štěkat. “Paní učitelko, můžu já?” “A já chci taky..”
Po dalších šesti schovkách jsme šli upéct buchtu. Každý měl svoji práci. I tohle nás bavilo. Když jsme skončili s pečením, kluci měli soutěž ve šlehání bílku. Bylo to napínavé. Každý si vylosoval přístroj, s kterým pak pěnu vyrobil. K překvapení všech vyhrál Maty s ručním šlehačem bez použití elektřiny. Druhý byl Vojta, který měl k dispozici elektrický šlehač, třetí se umístil Ondra s elektrickým mixérem. Ale Damiánovi se v zavařovací sklenici bílek na sníh proměnit nepodařilo.
Běželi jsme dělat pokusy s ledem. “Dejte jeden led na polystyren a druhý na kov. Který se rozpustí rychleji?” zeptala se paní učitelka. Polina odpovídá: “Na kovu, paní učitelko.” A měla pravdu, jak jsme si mohli ověřit.
Po pár dalších pokusech paní učitelka přinesla suchý led. To nás přirozeně zaujalo. Se suchým ledem jsme udělali rostoucí bublinu plnou kouře. Připomínalo to kouzelnickou show. Paní učitelka řekla, že si můžeme dát šťávu se suchým ledem. Byla to fakt bomba, jak se nám kouřilo od pusy a z hrníčků. Už bylo pozdě, a tak jsme šli spát. K snídani nás vzbudila buchta, kterou jsme si upekli. Všichni jsme se těžce loučili, ale zároveň jsme byli rádi, že jsme mohli ve škole přespávačku zažít.