24. 02. 2025
PRAHA
Když jsme probírali v dějepise starověký Egypt, přišla paní učitelka Lazarová s nápadem, že bychom mohli jet do Prahy na výstavu Tutanchamon – jeho poklady a hrobka. Ale jet do Prahy jen na Tutanchamona se nevyplatí, takže paní učitelka Kosařová navrhla, že bychom mohli jít ještě na Vyšehrad.
Vše začalo v Hlinsku v 6:40. Vlak měl jet v 7:00, ale jeli jsme až v 7:10, protože jsem já, Adéla Nováková, měla přistoupit v Holetíně, ale nasedla jsem do špatného vlaku. Hned jak jsem nastoupila, přišla paní průvodčí a chtěla po mně lístek. A já že jsem tady se třídou. Ona říkala, že tady žádná skupinka není. V tu chvíli jsem pochopila, že jsem ve špatném vlaku. Zeptala se mě, kam jedu a hned volala do druhého vlaku (do kterého jsem měla nastoupit), aby na mě počkali, že si v Hlinsku přestoupím. Běžela jsem rychle, ale zároveň pomalu, protože byl namrzlý chodník. Ve vlaku už jsem viděla ty překvapené tváře. Všichni se mě ptali, co tam dělám. Tak jsem jim to vysvětlila a už jsme jeli. Ve vlaku to uteklo rychle. Co nevidět jsme byli v Pardubicích. Tam jsme měli cca 40 minut na přestup, svačinu a záchod. Pak jsme pokračovali do Prahy.
Metrem jsme dojeli na Vyšehrad, kde na nás čekal už pan průvodce, jménem Nebeský. Rozdělil nás na dva týmy, kluky a holky. Dával nám hádanky, a kdo z týmu odpověděl jako první, dostal žeton. Bylo to super, po hádankách jsme se přesunuli jinam, kde nám pan Nebeský rozdal do každého týmu jeden papír a mapu. Na papíru byly otázky, třeba jako “Jaký je strom vedle studny?” Který tým odpověděl jako první a měl všechno správně, dostal žetony. Nakonec se žetony spočítaly, a jelikož kluků bylo méně, tak jim přičetl +5 žetonů a rozhodlo se, že jsme oba týmy první. Za výhru jsme dostali sladkou odměnu. Také jsme se dozvěděli, jak se jmenují tři brány, první Táborská, protože poblíž bylo město Tábor, druhá Špička, protože byla hodně špičatá, ale zbořili ji husité a podle ní ji znovu postavili na Petříně (dnes tam je zrcadlové bludiště) a ta třetí se jmenovala Leopoldova neboli Zbytečná. Zbytečná proto, že byla moc úzká a dutá, takže kdyby je někdo napadl a střelil do ní, tak by spadla. Pak jsme zašli na hřbitov podívat se na hrob Boženy Němcové a Antonína Dvořáka.
Dále jsme se přesunuli na metro, kterým jsme jeli 25 minut do Letňan na výstavu Tutanchamon. Tam to bylo hodně zajímavé. Na začátku jsme dostali takové ovladače ve tvaru mobilu – audioprůvodce. V každé místnosti bylo číslo, které jsme naťukali na ovladač, aby nám průvodce po potvrzení OK sdělil zajímavost o konkrétní věci přímo do ucha. Viděli jsme tam zlatou masku Tutanchamona, která vážila 10 kg, jeho hrobku a co v ní leželo – jako třeba jeho boty, zlatý vůz. Když skončila prohlídka, vešli jsme do místnosti, sedli na pytle a začalo se promítat po všech zdech.
sepsali žáci 6. třídy
Šli jsme na Vyšehrad, kde jsme měli hravou formou bojovku – kluci vs. holky. Holky vyhrály o bod, ale pán řekl, že nás bylo méně, takže nám dal 5 bodů, ale když to je o 6 a méně bodu, tak je remíza. Dostali jsme bonbony mentosky. Pak jsme šli na výstavu Tutanchamona, kde jsme dostali audioprůvodce – v první části jsme ho nepotřebovali, ale v druhé části jsme poslouchali zajímavosti o hieroglyfech a Howardu Carterovi, který Tutanchamonovu hrobku v roce 1922 objevil. Za dveřmi pak byla část, kde nás prováděl audioprůvodce – ta byla nejlepší z toho všeho – byla tam hrobka Tutanchamona “wow”, bylo to hustý, všechno tam bylo ze zlata. Pak jsme šli do poslední části, kde jsme svačili a hráli hry.
sepsal Ondřej Žák
A kdo byl vlastně ten Tutanchamon?
Tutanchamon se narodil v El Amara. Jeho matka se jmenovala Kija a otec Amenhotep. Tutanchamon vyrůstal ve Starém Egyptě. Faraonem se stal v devíti letech a vládl do své smrti. Tutanchamon byl jeden z nejslavnějších vládců. Měl manželku Anchesenamon. Zemřel v 18 letech asi na zlomenou nohu nebo na malárii. Hrobku objevil Howard Carter a v hrobce našel pohřební masku a další poklady.
dohledala Amálie Makovská
